Text memoranda mezi Ministerstvem informatiky a CZ.NIC (pdf) (190.4 kB)

„Memorandum zavazuje správce národní domény ke spolupráci se státem a na druhou stranu mu dává jistotu, že pokud bude svoji práci vykonávat dobře, stát nebude usilovat o převedení správy internetu a domény .CZ na jiný subjekt,“ uvádí ministryně informatiky Dana Bérová a dodává: „Internet se stal pro stát nenahraditelným prostředkem komunikace, proto chceme jeho správce zahrnout do kritické infrastruktury státu, jejíž součástí jsou už dnes třeba mobilní operátoři.“

Podpisem Memoranda se správce národní domény, sdružení CZ.NIC, zavazuje vytvořit plán řešení krizových situací, který bude pravidelně konzultovat s Ministerstvem informatiky. Stát mu přitom musí vytvořit takové podmínky, aby mohl provoz internetu a domény .CZ na území České republiky zajistit (umožnit přístup do policií uzavřených, například zaplavených oblastí, zajistit náhradní zdroje energie apod.). „CZ.NIC velmi dbá na špičkovou kvalitu a spolehlivost poskytovaných služeb, každá činnost systému je prováděna vícenásobně z důvodu zajištění maximální bezporuchovosti. Naše servery naleznete nejen v Praze, ale i v Londýně, Paříži, Amsterodamu, Stockholmu a San Franciscu,“ říká Ondřej Filip, ředitel sdružení CZ.NIC.

Vztahy mezi státem a správcem národní domény se ve světě pohybují od naprosté nezávislosti správce národní domény (Německo) po přímé vlastnictví národní domény státem (Norsko). V České republice provoz internetu a domény .CZ zajišťuje sdružení soukromých firem CZ.NIC. Podpisem Memoranda získává Ministerstvo informatiky nejméně jedno místo v řídícím orgánu sdružení a Česká republika se tak stává jednou z prvních zemí, které formálně upravily vztah mezi státem a tím, kdo provoz internetu a národní domény zajišťuje. Podobnou dohodu uzavřela se svým správcem národní domény nizozemská vláda.

Soud, který řeší spory o domény .EU, sídlí v Praze a tento týden vydal své první rozhodnutí

Spory, které v souvislosti s registracemi v doméně .EU vznikají, řeší pro celý svět Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře v Praze. Od ledna, kdy byly podány první žaloby, přijal soud už téměř sto sporů. Naprostá většina zatím podaných sporů se týká první, přednostní fáze registrací domén .EU, která probíhala mezi 7. 12. 2005 a 6. 4. 2006 a byla určená držitelům ochranných známek nebo obchodních značek, veřejným institucím a autorům chráněných uměleckých děl. V těchto sporech je napadáno rozhodnutí správce domény .EU, sdružení EURid, o přidělení sporného doménového jména někomu jinému než žalobci. Začínají však již přibývat také spory proti držitelům domén .EU. V těchto sporech žalobci namítají nekalé jednání ze strany držitelů sporných doménových jmen a požadují převod těchto domén na sebe.

Soud pracuje především prostřednictvím speciálně vyvinuté online platformy, která umožňuje do řešení sporů zapojit dnes už téměř 150 nezávislých rozhodců z celé Evropské unie. Soud také denně registruje a odpovídá na stovky dotazů týkajících se doménových sporů od tazatelů z celé Evropy. *„V pondělí 18.4. 2006 jsme vydali první rozhodnutí ve sporu o doménové jméno EU. Jednalo se o spor vedený proti EURidu. Rozhodce Enrique Batalla, významný španělský advokát, ve svém rozhodnutí žalobu zamítl. Celé rozhodnutí je k dispozici v angličtině na webové stránce našeho Rozhodčího soudu www.adreu.eurid.eu“, uvedla Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu. „Na základě rozhodnutí Evropské komise byla našemu rozhodčímu soudu přidělena unikátní internetová adresa adr.eu. Zkratka ADR označuje rozhodčí soud obecně. Tato adresa je příležitostí k tomu, aby se Rozhodčí soud v Praze stal předním evropským rozhodčím centrem,“* doplnil Zbyněk Loebl, vedoucí mezinárodního přípravného týmu Rozhodčího soudu.